Symbol jménem Eiffelovka: Dominantě Paříže její současníci nemohli přijít na jméno
autor redakce
02. října 2017 | 10:20
Ohyzdná stavba se mění v turistické lákadlo. Naštěstí se toto prvotní odsouzení časem změnilo v pochopení pro jejího stavitele Gustava Eiffela. Obyvatelé francouzské metropole vzali dílo na milost, a dokonce si uvědomili, že jim přináší i něco naprosto nového. Turistické lákadlo, které nenechá nikoho chladným. Stavba, která tvořila bránu do průmyslové výstavy, nejenomže nebyla zbourána, ale její autor se postaral o její další využití pro přenos telegrafního signálu. Předznamenala tak vývoj, kdy se podobné výškové stavby staly nosičem signálu.
Muzea plná klasiky i moderny
Ovšem byla by velká škoda, kdybyste se při své návštěvě Paříže soustředili jenom na tuto jednu jedinou památku. Paříž má totiž mnoho tváří. Jednou z nich je koncentrace uměleckých děl. Pro milovníky umění je zde prioritou číslo jedna návštěva Louvru. Původní pevnost postavená kvůli ochraně města před vikingskými nájezdy dnes slouží jako pokladnice umění představující jak staré mistry, tak i modernu. Nechybí ani Mona Lisa. Půjdete-li na návštěvu, vyhraďte si na ni alespoň den a popřemýšlejte o tom, co vás z nabízených sbírek nejvíce zajímá. Rozhodně se totiž nedá stihnout všechno, to není v lidských silách. Kromě toho máte v Paříži i řadu dalších muzeí jako Museé d´Orsay nebo Centre Pompidou.
Památka na slavného císaře
Osobnost císaře Napoleona I. Bonaparta je sice odsouzeníhodná svým velikášstvím a touhou po moci, ale dodnes tak trochu fascinuje. Samozřejmě najdete v Paříži stopy jeho působení. Chcete-li je propojit i s našimi českými dějinami, potom se rozhodně projděte po bulváru Champs Elysées. Na jeho konci narazíte na Vítězný oblouk. Zrodil se z příkazu samotného Napoleona jako památka na jeho slavné vítězství v bitvě u Slavkova. Podobných historických zastavení můžete podniknout více.
Francie kolébkou gotiky
Ke slovu se dostanou i milovníci architektury. I úplní laikové totiž zůstanou v úžasu stát nad krásou francouzské gotiky. Právě zde, ve Francii najdete ty nejkrásnější gotické chrámy. Ostatně, připomeňme si, že Matyáš z Arrasu, první stavitel katedrály svatého Víta, pocházel právě z Francie. Tehdy ve 14. století se francouzské gotice učila celá Evropa. Jednoznačným důkazem, že kolébkou evropské gotiky je právě Francie, tvoří chrám Matky Boží na ostrově Cité do Notre-Dame. Základní kámen k ní byl položen již po polovině 12. století, a to roku 1163. Vyplatí se ale i odskok do jiných dob a slohů, ve kterých se Paříž také nemá, za co stydět. Kdo si oblíbil byzantský a románský sloh, ať určitě navštíví baziliku Sacré-Coeur.
Staňte se hostem plesu v době Ludvíka XIV.
Půjdeme-li do minulosti, pak podobně fascinující francouzskou osobností evropské politiky jako Napoleon I. Bonaparte je i francouzský král Ludvík XIV. Návštěva zámku ve Versailles je tedy pro milovníky historie skoro povinností. Zkuste nasát atmosféru doby, kdy se ve zdejším Zrcadlovém sále pořádaly nákladné plesy. V 17. a na počátku 18. století to zde za Ludvíkovy vlády kypělo životem. Král byl milovníkem života – vína, žen, dobrého jídla i pití – tak si svůj pařížský a versailleský pobyt užijte i po této stránce. A mimochodem Versailles k nám promlouvá i dnes – právě tady se totiž po 1. světové válce v roce 1919 konala mírová konference, která značně překreslila mapu Evropy a potvrdila i existenci, území a nároky nově vzniklého Československa.
Kabarety, kavárny i zoo stará více než 200 let
Ještě nemáte Paříže dost? Není divu. Když procházíme její různé podoby, nemůžeme opomenout kabarety na Moulin Rouge. A konečně další z tváří města jsou zdejší kavárny. Ty první tu začaly vznikat už polovině 17. století krátce poté, co Evropa objevila kouzlo kávy. Tradice přetrvala dlouhá staletí. Třeba v období mezi dvěma světovými válkami si své období slávy užívala kavárna u Dvou Magotů, centrum umělců. Stranou nezůstane ani zelená Paříž – přírody tu najdete také dost – stačí se posadit v Lucemburských zahradách nebo zahradách Tuilerií. Zoo tu nechybí také – její historie sahá až do roku 1794.